acceptabitis

  1. seconda persona plurale dell'indicativo futuro semplice attivo di acceptō
ăc | cĕp | tā | bĭ | tĭs
  • (pronuncia classica) IPA: /ak.kepˈtaː.bi.tis/
  • (pronuncia ecclesiastica) IPA: /at.t͡ʃepˈta.bi.tis/

vedi acceptō