zaznít perf. (imperfettivo: zaznívat)

  1. suonare, risuonare
  2. (per estensione) farsi vivo, farsi sentire
za | znít

IPA: /zazɲi:t/

derivato del verbo znít con l'aggiunta del prefisso za-

infinito zaznít
forme personali
singolare plurale
persona prima seconda terza prima seconda terza
indicativo ty on/ona my vy oni
tempi
semplici
presente zazníím zaznííš zazníí zaznííme zaznííte zazníí
imperfetto zazníil jsem zazníil jsi zazníil zazníili jsme zazníili jste zazníili
futuro budu zaznít budeš zaznít bude zaznít budeme zaznít budete zaznít budou zaznít
condizionale presente zazníil bych zazníil bys zazníil by zazníili bychom zazníili byste zazníili by
imperativo ty on/ona my vy oni
presente zazni zazněme zazněte