mluvit impf. (perfettivo: -)

  1. parlare
mlu | vit

Ascolta la pronuncia (/mlʊˌvɪt/) :

dall'ucraino мова (lingua).

infinito mluvit
forme personali
singolare plurale
persona prima seconda terza prima seconda terza
indicativo ty on/ona my vy oni
tempi
semplici
presente mluvím mluvíš mluví mluvíme mluvíte mluví
imperfetto mluvil jsem mluvil jsi mluvil mluvili jsme mluvili jste mluvili
futuro budu mluvit budeš mluvit bude mluvit budeme mluvit budete mluvit budou mluvit
condizionale presente mluvil bych mluvil bys mluvil by mluvili bychom mluvili byste mluvili by
imperativo ty on/ona my vy oni
presente mluv mluvme mluvte